Bitva první: Lizardmen
Do čela soupeřovi armády se postavil slann druhé generace, skinčí šaman a hrdina. Jako slannova ochranka byla v armádě jednotka chrámové gardy. Zbylé oddíly byly: dvanáctka sauřích válečníků, tři kroxigoři, pět terradonů, stegadon, dvě jednotky skinků a chameleoni. Ještěři zaujali semknutou formaci na levém křídle. Já jsem svou armádu taktéž soustředil na toto křídlo, přímo naproti soupeři. Hru zahájil soupeř mírným postupem s výjimkou terradonů, ti se přesunuli na kopec s cílem ohrozit má děla a střelce na kopci. Magie nevyzněla nijak přesvědčivě. Já jsem své oddíly poslal mírně vpřed nehledě na nebezpečí, které hrozilo tanku v podobě "běhavého" hrdiny s obouruční sekerou. Ten se v zápětí na tank skutečně vyřítil a mírně tank pošramotil. Vším ostatním se pohnul neohroženě vpřed. Až na saury a kroxigory, kteří se bály tanku . Magie poškodila detachmenty. Teď konečně došlo na lámání chleba! Jízda s velmistrem se vyřítila na skinky stojící před kroxigory a tvořící výbornou past spolu se saury, kteří by v případě, že by byli skinci překonáni, sklapli past bočním útokem. Skinci se dali na útěk a jízda díky magické vlajce dojela až do kroxigorů, s čímž soupeř evidentně nepočítal. Bok rytířů byl přitom kryt tankem, takže na boční útok saurů nedošlo. Kroxigoři byli rozprášeni a jízda se dostala do nepřátelského týla. Tank byl napaden sauřím hrdinou spolu se saury a byl zničen. Na druhém křídle se přes veškerou snahu střelců nepovedlo sestřelit terradony, kteří tak mohli celý kopec s děly a střelci zničit. Nutno podotknout, že děla za celou hru zastřelila stejně jen pár skinků na stegadonovi. Vraťme se teď k jízdě s velmistrem. Ta se otočila a projela skrz saury jako nůž máslem, žel pak byla až na velmistra usmažena nečistými kouzly. Velmistra pak napadl sauří hrdina. Byť byl sauří hrdina velmistrem našpikován na dřevec, zdržel ho až do příchodu stegadona, který zas našpikoval velmistra na rohy. Má pěchota postupně obklíčila chrámovou gardu se slannem. První se do boje pustili flagelanti. Když byli za pár kol boje vybiti, z boku na gardu zaútočila jednotka šermířů s knězem, zvítězila, nicméně chrámová garda svou porážku ustála. V posledním kole se do boje šermířů s gardou zapojili i terradoni a skinci. Zde se poprvé ukázala pravidla sedmé edice a osm šermířů bylo bočním útokem zabito, neměli velice potřebný šermířský bonus díky napadení z boku! Lidé se neudrželi a byli rozprášeni. Hra tak skončila mírným až solidním vítězstvím soupeře. Zbyl slann s gardou, terradoni, skinci a zraněný stegadon. Já však ztratil celou armádu.
Bitva druhá: Lizardmen
Jen zřídka se na turnajích stává, že člověk dostane příležitost napravit své chyby. Já tu šanci dostal. Mým druhým soupeřem byl tedy znovu velitel lizarmdenů s téměř stejnou armádou, jako byla ta předchozí. Konkrétně: Slann v chrámové gardě, jednotka sauřích válečníků, kroxigoři, stegadon, dvoji terradoni a dvě jednotky skinků. A samozřejmě běhavý hrdina a skinčí šaman. Má armáda se soustředila kolem kopce, který byl na pravém okraji mého depoloye. Tam jsem i přes hrozbu terradonů neváhal postavit veškerou svou střelbu. Výjimkou bylo dělo, které jsem postavil do lesa na opačné straně bojiště. Před kopcem pak stála pěchota, na středu bojiště jízda a tank. Soupeř postavil celou armádu naproti mé pěchotě. Terradoni byli na křídlech soupeřovy armády. Hru jsem zahájil postupem vpřed, i když ne tak rychlým, jako v minulé hře. Hlavním rozdílem v taktice bylo schování tanku před běhavým hrdinou za jízdu. Střelba jen polechtala pár oddílů soupeře. Lizardi se mírně posunuli kupředu. Magie byla naprosto neúčinná, zemřel jeden rytíř. A střela z balisty na stegadonovi svůj cíl minula. Pak přišel útok jízdy na skinky před kroxigory, ti prchli v domnění že nad rytíři sklapli past. Rytíři však díky vlajce přidávající pohyb dojeli až do kroxigorů a bez milosti je pobili. Vedle stojící sauří válečníci se tím ocitli bez chráněného boku a byli v zápětí napadeni tankem zepředu a z boku malou jízdou. Tak silný útok nemohli vydržet, takže byli poraženi a dohnáni jízdou na útěku. Terradoni, kteří se snažili napadnout střelce na kopci, byli střelbou vyhnáni ven z bojiště. Druzí ke konci bitvy také. Tak se během dvou kol stalo, že soupeři zůstala jen garda se slannem a stegadon. Slann kouzlil všude kolem sebe, což ve výsledku znamenalo zažehnání hrozby bočního útoku mou generálskou jízdou. Která si ve značně zredukovaném počtu na gardu netroufla. Ale garda se také nikam nehnala, čímž vznikl prostor pro obklíčen stegadona a jeho zničení. Říše přišla pouze o tank a téměř všechny oddíly byly poškozeny. Naproti tomu soupeř ztratil vše kromě slanna a jeho ochranky. Výsledkem byla mírná výhra Říše.
Bitva třetí: Bretonnie
Soupeř hrál pět devítičlenných klínů, od každého jeden, přičemž rytíři říše byli v armádě dvakrát, rytíře na pegasech, dvě lehké jízdy, střelce a katapult. Tuto armádu vedl lord spolu s paladinem bitevní standartou a dvěma čarodějkami. Soupeř postavil většinu své armády naproti mému levému křídlu, kde jsem taktéž soustředil většinu svých sil. Na středu měl soupeř v deploy kopec, kam zcela pochopitelně postavil katapult a střelce. Z pravé strany byl kopec ještě střežen jedním klínem rytířů říše. Hru jsem zahájil já, soupeř se modlil, pohybem do lepších pozic. Důležitý byl tank, který bránil soupeřovým klínům v postupu. Děla odstřelila pár rytířů. Pak přišel velice důležitý moment, který určil vývoj celého pravého křídla. Rytíři na pegasech se totiž postavili na dosah flagelantů, kteří je v zápětí smetli a tím získali velice výhodné postavení na boku nepřátelské armády. Když jsem viděl, jak se situace vyvíjí, rozhodl jsem se trochu riskovat a zaútočil jsem velmistrovou jízdou na hledající rytíře s paladinem. Ti se však dali na zbabělý útěk tak rychle, že utekli z bojiště. Protiútok na sebe nenechal čekat. Soupeřova jízda s bitevní standartou a generálem napadala velmistra a jeho jízdu. Boj byl vyrovnaný až do příchodu rytířů říše, kteří původně stáli u kopce. Mí rytíři i s velmistrem byli poraženi a pobiti na útěku. Vraťme se však na levé křídlo, kde jsem měl od druhého kola taktickou převahu. Dva klíny soupeře, rytíři grálu a erranti, byly nalákány do pasti a s pomocí tanku, flagelantů a šermířů byly napadeny ze všech stran a zničeny. Dalším místem, kde se bojovalo, byl kopec s nepřátelskými střelci. Tedy pokud se za boj považuje situace, kdy jak střelce, tak posádku katapultu pobila malá jednotka rytířů. Ke konci bitvy se dostalo i na dosud přeživší rytíře, kteří zničili mou generálskou jednotku. Jedna napadla mé šermíře a po krátkém boji byla zahnána a zničena. Při jejím pronásledování jsem se dostal do boku jiné jednotce rytířů, a ta byla rovněž rozprášena. Jednotka poslední, ta s generálem, byla poškozena střelbou, zahnána na útěk a ke konci bitvy doražena povedeným zásahem z děla. Výsledkem totální masakr bretoňců. Ke cti soupeře slouží fakt, že kostky byly tentokrát na mé straně a jezerní paní také létala nad jiným bojištěm!
Bitva čtvrtá: Chaos
Předposledním soupeřem byl maďarský hráč chaosu. Hrál obvyklou armádu jízdního chaosu. Konkrétně: jízdu označenou Khornem, nezasvěcenou vyvolenou jízdu, další nezasvěcenou jízdu, dva vozy označené Khornem, furie, válečníky chaosu označené Slaaneshem, troje psy a nájemné střelce z kuší. Armádu vedl lord, hrdina a kouzelník. Soupeř se soustředil na pravé křídlo z mého pohledu, kam umístil rychlejší část své armády: jízdy a psy. Na středu stáli pěší válečníci doplněni o hrdinu a střelci z kuší. Na levém křídle se za lesem schovávaly vozy, které se bály děl. Hru zahájil soupeř rychlým postupem vpřed. Nepříjemné byly zejména jednotky psů, které začaly odklánět případné útoky mé generálské jízdy. Naštěstí, se mi vyplatila taktika vyčkávání. V kole jsem téměř nic neudělal, aneb když nejde Mohamed k hoře musí hora k Mohamedovi. Soupeř postavil generálskou jízdu Khorna na dosah tanku. Ten neváhal a na jízdu se rozjel. Nikdo, kromě generál nepřežil. Generál se trochu proběhl a zastavil se. Soupeře tato ztráta zcela paralyzovala, a tak jen čekal co se bude dít dál. Střelbou se postupně podařilo zničit psy a uvolit cestu pro jízdy. Generálská jízda spolu s tankem zaútočila na vyvolenou jízdu, která se však raději dala na útěk. Utekla tak daleko, že jsem se k ní už nedostal. Jízda třetí byla napadena mou menší jízdou. Mí rytíři však nebyli schopní cokoliv udělat a tak boj prohráli a prchli. Generál, který se po útěku vrhl na tank a postupně ho rozmlátil se ještě dostal k útoku na střelce z kuší. Ty však díky jejich postavení na kopci nedokázal porazit, a když se do boje zapojili i šermíři, byl jeho osud zpečetěn. Velice neblahý osud potakal i válečníky chaosu s hrdinou. Ti se vydali v ústrety šermířům s knězem. Když se dostali k mým liniím nebylo co řešit. Zaútočil jsem na ně šermíři spolu s detachmentem, podle očekávání jsem zvítězil a nepovedený breaktest vše vyřešil. Závažnější ztráty jsem utrpěl na levém křídle, kde jsem ztratil střelce i dělo. To měly na svědomí vozy, které se nakonec odhodlaly vyjet zpoza lesa, kde se skrývaly. Jeden byl ještě zničen šermíři, kteří před tím zničili výše zmíněné válečníky chaosu. Výsledkem byla jasná výhra.
Bitva pátá: Orci a goblini
Nepřátelská armáda byla vedena lordem na wyverně, bitevní standartou a dvěma goblinímy šamany. Základem byly tři jednotky orků, tři jednotky goblinů, nějaké stoje, tři vozy, dvoje vlčí jízdy a dva obři. Přečíslení bylo nutno nepodcenit. Proto jsem se rozhodl zaujmout obranou pozici mezi lesem a kopcem. Soupeř roztáhl své vojsko po celé délce hrací plochy. Hru začal soupeř postupem vpřed, já se jen nepatrně pohnul a dělem sestřelil jeden vůz. V druhém kole soupeř svůj postup zastavil a spíš vyčkával. Já jen vyrazil tankem ještě víc dopředu, tentokrát již hluboko do nepřátelské line s cílem zadržet co nejvíc oddílů a šířit teror. To se do jisté míry podařilo. Jeden z obrů se na tank obrátil a byl tankem napaden a zničen. K tanku také přiletěl lord na waverně a otočila se na něj jedna golbini jednotka. To mě potěšilo, poněvadž čím víc oddílů přítomnost tanku zaměstná, tím víc se uleví zbytku mé armády. To že lord odletěl k tanku znamenalo, že jsem mohl bezpečně napadnout orky s bitevní standartou, kteří se nevhodně pohnuli kvůli animositě, a zničit je. Hned vedle byla také zničena jednotka goblinů mou malou jízdou. Na druhém křídle jsem naopak ztratil jedny šermíře v boji s obrem a střelce z kuší v boji s vozy a vlčí jízdou. Obra, který zničil šermíře, se podařilo dodělat střelbou z děla. Ke konci bitvy došlo k boji flagelantů s orky na středu bojiště. Orci zvítězlili, to ale nic neznamenalo. Daleko zajímavější byl útok lorda s wyvernou na generálskou jízdu. Ork boj prohrál, ale udržel se! Bitva skončila remízou v můj prospěch.
Celkově se má armáda umístila na devatenáctém místě, což vzhledem k enormní účasti nebylo vůbec špatné.